|
|
Fenomén pozdní transpozice v České republice
Říha, Michal ; Pítrová, Lenka (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent) ; Plaňavová-Latanowicz, Jana (oponent)
FENOMÉN POZDNÍ TRANSPOZICE V ČESKÉ REPUBLICE Implementace evropského práva je nutnou podmínkou pro funkčnost evropské integrace. Zatímco ale normativní činnost vykonávají orgány Unie, provádění evropského práva je úkolem pro členské státy. Ty musí adekvátně uzpůsobit svůj právní řád a unijní pravidla účinně vymáhat. V případě směrnic je základní podmínkou jejich efektivity právě transpozice do národního právního řádu, což zpravidla znamená nezbytnost přijetí nové legislativy na národní úrovni. Česká republika dlouhodobě patří mezi státy s vysokým podílem pozdně transponovaných směrnic Evropské unie. Přes obecně přijímané tvrzení, že viníkem těchto transpozičních selhání je Parlament České republiky, výzkum takové názory vyvrací. Přestože Poslanecká sněmovna je na vládě poměrně autonomní, její projednávání je zdlouhavé a jednací řad nabízí jen omezenou paletu nástrojů na usměrnění parlamentních deliberací, k transpozičnímu zpoždění dochází již na exekutivní úrovni. A to i přes to, že Česká republika má sérii robustních opatření pro zlepšení plánování implementačních prací, jež ale v praxi nejsou vymáhány. Předkládaný výzkum vychází z údajů o legislativním procesu za tři volební období (2010-2021) a porovnává rychlost projednávání národní a implementační legislativy v českém prostředí. Tyto údaje srovnává s...
|
|
|
Řízení o zrušení zákona před Ústavním soudem, se zaměřením na přezkum, zda byl zákon přijat ústavně předepsaným způsobem
Zlámal, Vít ; Grinc, Jan (vedoucí práce) ; Preuss, Ondřej (oponent)
Řízení o zrušení zákona před Ústavním soudem, se zaměřením na přezkum, zda byl zákon přijat ústavně předepsaným způsobem diplomová práce se věnuje problematice soudního přezkumu ústavnosti zákonů, se specifickým zaměřením na přezkum ústavnosti zákonodárné procedury. První část práce se věnuje obecnému vymezení ústavního soudnictví, postavení Ústavního soudu v ústavním systému České republiky a vymezení základních pojmů, které je třeba pro další části práce bezpodmínečně znát. Uzavírá ji pak polemika nad tím, zdali Ústavní soud dodržuje svou roli výhradně negativního zákonodárce. Ve své druhé části se práce zaměřuje na popis platné právní úpravy řízení o zrušení zákonů nebo jeho jednotlivých ustanovení. V této části se práce nejšířeji věnuje zvláštním účinkům nálezů Ústavního soudu v tomto typu řízení a otázkou závaznosti jejich odůvodnění. Autor přibližuje například specifické účinky těchto nálezů v horizontálních vztazích nebo jejich účinky na konkrétní řízení, ze kterých návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení vzešel. Podrobněji se pak autor zaměřuje také na problematiku praxe obnovování platnosti již dříve zrušených právních norem, při které si Ústavní soud přisvojuje pravomoc, jež nemá přímou oporu v ústavním pořádku ani v zákonné úpravě. Dominantní část této diplomové práce tvoří...
|
|
|
Vady zákonodárného procesu a zákonodárství vůbec
Zámečníková, Marie ; Suchánek, Radovan (oponent)
Disertační práce "Vady zákonodárného procesu a zákonodárství vůbec" si klade za cíl představit hlavní problémy a vady zákonodárného procesu a současného stavu zákonodárství a vypořádat se s otázkou, co je příčinou dnešního nepřehledného a nesrozumitelného právního řádu. Analyzována je přitom situace v České republice, Německu a Rakousku. Práce si postupně klade čtyři základní otázky. První z nich se táže, jaké právo má zákonodárce tvořit. Jako odpověď jsou představeny jednotlivé formální požadavky kladené na právní řád. Následuje otázka, jaké právo má zákonodárce tvořit, v jejímž rámci jsou popsány jednotlivé povinnosti, které pro zákonodárce dovodil zejména německý Spolkový ústavní soud. V kapitole zabývající se otázkou, jak zákonodárce právo tvoří, jsou představeny jednotlivé pojistky zákonodárného procesu a pospány vady, k nimž v rámci legislativního procesu dochází. Konečně poslední otázka analyzuje, jaké právo zákonodárce tvoří, tj. zabývá se problémy současného zákonodárství pramenícími zejména z tzv. záplavy norem. V závěru práce odpovídá na otázku, v jakém vztahu jsou jednotlivé vady zákonodárného procesu k jednotlivým vadám zákonodárství, tj. zejména nepřehlednosti a nesrozumitelnost právního řádu, a zda jsou tyto vady specifické pro český právní řád či zda Německo a Rakousko čelí v tomto...
|
|
|
Legislativní proces jako nástroj prosazování zájmů
Krudenc, Václav ; Shavit, Anna (vedoucí práce) ; Konrádová, Marcela (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá legislativní proces v České republice pro potřeby lobbingu. Teoretická část má za cíl především seznámit čtenáře se samotným pojmem lobbingu a s jeho historií a následně lobbing systematicky zařadit z hlediska public affairs. V druhé části práce dochází k důkladné analýze současného jednacího řádu obou komor Parlamentu České republiky a popisu fází, ve kterých je možnost do návrhů zákonů vstupovat a upravovat je. Tato část popisuje tvorbu zákonů od zákonodárné iniciativy přes jednotlivá připomínková řízení až po jednání v obou komorách parlamentu a možnost uplatnění prezidentského veta. Závěrečná část práce se zabývá historickou genezí jednacích řádů obou komor Parlamentu České republiky. Hlavním cílem práce je představit možné způsoby, kterými je možno prosadit soukromé zájmy v procesu tvorby zákonů v České republice.
|
|
|
Vady zákonodárného procesu a zákonodárství vůbec
Zámečníková, Marie ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent) ; Filip, Jan (oponent)
Disertační práce "Vady zákonodárného procesu a zákonodárství vůbec" si klade za cíl představit hlavní problémy a vady zákonodárného procesu a současného stavu zákonodárství a vypořádat se s otázkou, co je příčinou dnešního nepřehledného a nesrozumitelného právního řádu. Analyzována je přitom situace v České republice, Německu a Rakousku. Práce si postupně klade čtyři základní otázky. První z nich se táže, jaké právo má zákonodárce tvořit. Jako odpověď jsou představeny jednotlivé formální požadavky kladené na právní řád. Následuje otázka, jaké právo má zákonodárce tvořit, v jejímž rámci jsou popsány jednotlivé povinnosti, které pro zákonodárce dovodil zejména německý Spolkový ústavní soud. V kapitole zabývající se otázkou, jak zákonodárce právo tvoří, jsou představeny jednotlivé pojistky zákonodárného procesu a pospány vady, k nimž v rámci legislativního procesu dochází. Konečně poslední otázka analyzuje, jaké právo zákonodárce tvoří, tj. zabývá se problémy současného zákonodárství pramenícími zejména z tzv. záplavy norem. V závěru práce odpovídá na otázku, v jakém vztahu jsou jednotlivé vady zákonodárného procesu k jednotlivým vadám zákonodárství, tj. zejména nepřehlednosti a nesrozumitelnost právního řádu, a zda jsou tyto vady specifické pro český právní řád či zda Německo a Rakousko čelí v tomto...
|
|
| |
|
|
The political system of the Federal Republic of Germany - The Bundestag
BĚLOHLÁVKOVÁ, Petra
Předmětem bakalářské práce je popsání politického systému Spolkové republiky Německo se zaměřením na Spolkový sněm. Autorka v teoretické části stručně shrne politický systém a dělbu moci ve Spolkové republice Německo a poté se zaměří na Spolkový sněm, jeho organizaci, úkoly a volební systém. V praktické části se bude autorka věnovat komparaci volebního systému do Spolkového sněmu a volebního systému do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. V návaznosti na konání řádných voleb do Spolkového sněmu a předčasných voleb do Poslanecké sněmovny na podzim roku 2013 budou srovnány volební výsledky. Dále bude provedena komparace legislativního procesu ve Spolkové republice Německo a v České republice, přičemž budou vyhodnoceny údaje o počtu návrhů zákonů a průběhu jejich schvalování v obou státech v posledním volebním období.
|
|
|
Role orgánů v rozhodovacím procesu Evropské unie: sílí jejich nadstátní charakter?
Michalčáková, Lenka ; Cihelková, Eva (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Tato práce se zabývá rozhodovacím procesem Evropské unie a rolí jednotlivých orgánů v rozhodovacím procesu Evropské unie. Dále tato bakalářská práce za pomoci historické analýzy a zhodnocení současného vývoje stanovuje, zda sílí jejich nadstátní charakter. Tohoto je zde dosaženo za pomoci studia jednotlivých zakládacích smluv a jejich revizí, jakožto mezníků ve vývoji charakteru orgánů EU. Za účelem zachování aktuálnosti tématu se popis institucionální struktury, rozhodovacího procesu a všech náležitostí s ním spojených řídí úpravou zakotvenou v aktuální revizi zakládacích smluv - v Lisabonské smlouvě.
|
|
|
The impact of the Phenomenon of Enlargement on the Legislative procedure in European Union
Midulová, Katarína ; Klíma, Michal (vedoucí práce) ; Faturová, Marie (oponent)
Bakalářská práce hodnotí proces přijímání legislativy Evropské unie, jeho vývoj a efektivitu vzhledem na rozšiřování členské základny. Jejím cílem je zhodnotit, do jaké míry se následkem přijetí nových členů rozhodování EU stává komplikovanějším a jestli je nutné celý systém dále reformovat. Práce se zaměřuje na legislativní proces v současnosti a popisuje období, kdy se jeho pravidla měnily nejvíce. Byly to právě 90tá léta, kdy legislativní proces prošel historicky nejvíce změnami. Jejich podnětem bylo připravit instituce EU na doposud největší rozšíření. V konečném důsledku se ukázalo, že tyto změny eliminovaly dopady, jaké mohlo mít budoucí rozšíření na efektivitu rozhodování EU. Navzdory obavám instituce EU fungují, i když se do jejich práce zapojilo 12 dalších aktérů s rozdílnými zájmy. Nicméně pravdou také je, že jejich práce na legislativě je komplikovanější a budoucí rozšíření si žádá další úpravy pravidel.
|
host ::
RSS.